Prosím o radu jak zúžitkovat větší množství králičího masa.dík

do klobásek, do tlačenky - sulc nebo huspenina... něco do mrazáku na pečení nebo skelety na polévku

Stehna řízky, hřbet pečení, předek + srdce, ledvinky guláš, játra na cibulce, odřezky a hlava polévka. Dá se dělat čína, na smetaně, na divoko, po indicku se šťávou i omáčkou, při pečení i smažení se dá různě ochutit. bylinkami a kořením. Vynikající je i s černou omáčkou (povidlovou) s vánočkou nebo knedlíkem             Lída

Maso králíka má ze všech zvířat asi nejméně druhově typickou příchuť, takže je lze použít úplně všemi způsoby.
  Asi z něj nejde udělat slanina a problematicky španělský ptáček.

Maso králíka má ze všech zvířat asi nejméně druhově typickou příchuť...no, já nevím. Mezi mými známými je spousta lidí, kteří králiky nejí. Obvykle tvrdí, že králičí maso nejí, protože to má nějakou nepříjemnou pachuť. U masa jiných zvířat, jsem se s podobným tvrzením nesetkal, snad s vyjímkou skopového.

Je to, proto, že lidi u nás jedí vepřové, hovězí, kuřecí maso  od malička, na typickou příchuť jsou zvyklí a tak jim nevadí. Přesto na talíři druh masa bezpečně poznají. Podle čeho asi? Když připravíte králičí řízek (čínu,  klobásy, šunku, salám, sekanou) nepozná to prakticky nikdo, stačí, že nebudou vidět žebra, noha, cemr. Většina lidí odmítá jíst nutrii, jezevce, koninu. Ne kvůli pachuti, prostě předsudky.
   Něco jiného jsou skopové, kachna, zvěřina. Ty mají pachutě natolik výrazné, že se běžnou úpravou neschovají.

No jo, ale ti o kterých píšu, že nejedí králičí maso, jsou z dědin a králičím masem byli doma krmeni odmalička.

No jo, ale ti o kterých píšu, že nejedí králičí maso, jsou z dědin a králičím masem byli doma krmeni odmalička.

Možná právě proto jim teď leze krkem. Patřil jsem k nim taky. Teď, když zdroj vyschl, je mi najednou králík vzácný.
   Některé hospodyně popužívaly jistý nešvar. Když dopoledne nevěděly, co uvařit k obědu, sáhly do králíkárny, jednu za uši a za hodinu byl na stole. Takové maso není po chuti příliš dobré (nelze přirovnat k ovaru z kotle).

Kdo co jí a nejí je lepší asi neřešit.Na štědrý večer já jím kapra.Kolk lidí vám řekne že u nich to jí jenom táta.Děti a máma mají vepř.řízek.Proč asi?No protože je to někdo tak naučil.

Králík je drahé maso.Proto dávat ho do tlačenky, kam mi stačí koleno, srdce a jazyk s kouskem plecka, vše vepřové, je mi líto.Králík je drahé maso na to, abych ho jen tak někomu dal a on měl pocit.že mi od něj pomohl.To ať si koupí kuře v akci.To je hotové za 2 měsíce.Nejraději mám králíka na houbách s rýží, na smetaně s knedlíkem, játra na cibulce, šunku,pečeného z bůčkem.Méně jsem nadšen když se dělá z králíka sekaná, polévka.Kdysi jsme ho taky obalovali, dávali do klobás.

Jestli vám je líto dávat králíka do tlačenky, popř.sekaná a polévka, to je úhel pohledu, když máte třeba deset králíků, tak děláte různé výrobky, na různé způsoby, aby vám nešel, jak bylo výše popsáno, krkrm... takové hrudníky se dobře oberou v té polívce a pokud je masa moc, tak tlačenka nebo sekaná.Ale nikomu nic nevnucuji, dobré je taky maso pečené na divoko, bobkový list nové koření, popř.podlít červeným vínem.

To nemusí být nutně pravda, že je to někdo naučil, můj táta byl kupříkladu rybář a já milovala ryby jedla jsem je pořát pak přišel zlob v těhotenství se mi ryba přímo kapr zhnusil a od té doby nejím kapra dím si lososa makrelu i pstruha ale kapra prostě nesním

Zkuste uzenýho kapra, uzenou rybu sežere každý i vegan.:)))

Lidé, žijící generačně několik století na území odpovídající ČR, mají alergii na sladkov.ryby. Naši předci jimi byli cpáni horem dolem...

Nesmíte veřit všemu, co napíše nějaký literát v 19. století. Naši předci měli možná čistější vodu v řekách, ale neměli ani moře, ani tisíce jezer, ani veletoky. Česká kuchyně a konzumace ryb v ní tak už tehdy tvořila zlomek toho, co se snědlo v ostatních zemích - severních, přímořských, asijských.

Konečně zajímavé a plodné téma. :) Já králíky chovám posledních pár let pro vlastní potřebu a lidi by mi ruce utrhli, abych jim občas nějakého dal. Nejradši máme na smetaně a hned potom recept "béřovický králík" - najdete na internetu. Klasika je králík na hořčici, se zelím, špenátem nebo po burgundsku (dělali Kluci v akci), delikatesa jsou stehenní řízky s bramborovou kaší. Králičí šunka je vhodná pro někoho, kdo má najednou větší množství masa a nemá místo v mrazáku, sám jsem nezkoušel, ale chutnal a nebylo to špatné. Hlavy a skelety na polévku používám, ale vždycky v kombinaci s něčím - hovězí žebra, kachní droby apod. Králík nemá žádný tuk a samotný vývar je tak trochu mdlý. Mimochodem ani ten španělský ptáček by nemusel být problém, dělal jsem králičí roládky z boku - mezi žebry a stehny je docela velký plát tenké svaloviny.

Králičí maso je opravdu univerzální a dá se z něj dělat vše od guláše po čínu.

Nevím, čím to je, a možná je to jen takový můj pocit, že do všech diskusí, týkajících se králíků, se vždy musí zapojit nějaký agresivní jedinec nebo hnidopich.

Máte v mnohém pravdu, ale ne ve všem. Např.: 
Králík nemá žádný tuk a samotný vývar je tak trochu mdlý.
U nás jsme tuk škvařili a králičí sádlo se tradičně přidávalo do buchet.

Ano, vyjádřil jsem se špatně. Králík má tuku opravdu hodně, ale ne v částech určených tradičně na polévku (hlavy, skelety).

Nejvíc sádla má králík-čím starší a méně reprod.aktivní- kolem ledvin a srdíčka.S.P.,Ch.

Pane Vysloužile, při vší úctě, tak to bych asi opravdu neskous.

Ale skousl, ty buchty chutnají úplně normálně. Nikdo by to nepoznal.  Moje maminka je tam přidávala proto, že jiné uplatnění pro králičí sádlo neměla. Pravda, naučila se to za války.
    Můžeme se jen domnívat oč zdravější jsou margaríny s nejistým původem běžně do pečiva přidávané.

Múj post není o zdraví prospěšnosti, ale o chuti. Nerozporuju, že s přírodním tukem budou zdravější než se syntetikou. Ale ty buchty musí být cítit králíkem a poznal bych to po prvním kousnutí, nebo po chvíli. Myslím že zcela jistě.

Někdo dává do buchet máslo, někdo Heru, jiný majonézu, další sádlo. Buchty rozhodně nejsou cítit prasetem ani řepkou. Pravda je, že králičí sádlo se do buchet jen přidávalo k jinému tuku, většinou ho z jednoho králíka není na celý pekáč. Vy byste to poznal po prvním kousnutí zcela jistě, ale z těch, co je skutečně jedli to nepoznal nikdo.

Zabila jsem tak tlustou slepici, že se vyplatilo sádlo vyškvařit a bylo na dvě várky chleba z pekárny. A byl vychválen, jako bzvláště vypečený.

Králíky mladé zabíjíme tak brzy, že sádlo nemají, možná nějaký chovný kus. To je jako s prasaty, dřív se krmilo na 2q, aby bylo hodně sádla, dneska se zabíjejí na 100 kg.

Kachní, husí i slepičí sádlo je lahůdka, třebas výpečky na topince. Králičí nelze.

Lze. Kdo jednou zkusil, nechce jinak...

Kachní i husí sádlo na čerstvém chlebu je lahůdka. Slepičí ani králičí bych takto nejedl.  Ale když se z něj udělá zásmažka do hovězího guláše, zblajznu je v pohodě, ostatně jako každý. Není to o chuti, ale o konvenci. Části některých zvířat jsme si nezvykli jíst.  Nevaříme jídla z drůbežích a rybích střev, hovězích ani vepřových očí, z koček a psů, ne proto, že nám nechutnají, ale nevychovali nás k tomu. Stejné je to s králičím sádlem. Králíka v klobásách a sekané nikdo nepozná, vývar je málo výrazný - jak tu ostatně zaznělo. Věřím, že jako vyhládlý voják či student na koleji bych si na krajíci chleba s neznámým sádlem, česnekem, hořčicí a okurkou pochutnal. Ale jíst  jsem se ho nenaučil - na rozdíl od buchet.

Kdysi dávno jsme jednou dělali z přebytků králičí paštiku. Po rozležení ve sklenicích smrděla králičinou a nikdo to nechtěl. Ale je to i o osobních prefernecích. A taky čistotě chovu a rase. Někdo s chutí obere králičí hlavu z polívky, já ji vyhodím celou, pokud ji králík má a polívku uvařím radši zeleninovou. Nejsme (zatím) ve válce a není potřeba odsuzovat, když někdo nad něčím "ohrne nos". Za mořem se plýtvá potravinami daleko víc, než u nás. Což samozřejmě není argument, jen fakt.

To není o plýtvání, nýbrž, jak říkáte,  o chuťových a zvyklostních preferencích. Taky jsme občas nějaké jídlo vyhodili, ale o králičí hlavu se děcka porvaly. Ne proto, že by nebylo co jíst. Druzí se tahají o biskupa, který se jinde vyhazuje Kolegyně, když dostane od pacienta zvěřinu, ji obratem vyhodí, poněvadž to všem u nich doma smrdí. Kolik lidí na Štědrý den smaží řízek, protože rybinu nesnášejí?
   Na druhé straně skutečnost, že za mořem možná plýtvají víc, pro mě není důvod, abych se k potravině choval jako k odpadu.

   Ještě k paštikám. Jsou srnčí, kachní, husí,a bůhvíjaké paštiky a právě specifická příchuť po původci masa je nejvíc ceněna.. Ale  nejsme ve  Francii. My, odkojení játrovkou, májkou a pečeňovou paštétou, za paštiku považujeme indiferentní mastnou pomazánku na chleba. V praxi tak v tzv. paštice končí nespotřebované nadbytečné maso, často řadu dní po prvotní úpravě, které je líto vyhodit. A to je jeden problém. Paštiku děláme ze zbytků a ne co nejdřív, jak by se na mleté maso slušelo. Ani sterilace pak neskryje, že surovina nebyla čerstvá. Druhým problémem je, že nerespektujeme poměry obvyklé v konzervách. Jednak přidat  min. 60% bůčku nebo sádla - vždyť se maže na chleba a krajíc s umletým liobovým je nejedlý. Za druhé klasická příprava bez škrobů a vaječných bílkovin vede po sterilaci k disociované směsi - dole tuhá sekaná, nahoře  vrstva tuku Za třetí - tuzemská  paštika musí být mírně přesolená a výrazně  překořeněná, aby byl pokrm s chlebem, cibulí a okurkou zajímavý.

Aby nebylo mýlky, já králíka jím, ale jaksi v klasických úpravaách. Nicméně nebožka svině je můj kamarád a pokud jde o paštiku z vepřového, dělám ji myslím dobrou až velmi dobrou. Samozřejmě, že se tam zpracuje i neprvotřídní maso, ořezy, ale v žádném případě nějak závadné. S Májkou bych to opravdu neporovnával.

Králík, to je maso jedním opěvované a jiným zavrhované.Nemůžete jen tak někomu udělat radost, že mu ho darujete.Dopadnout to může, jako u té paní doktorky s tou zvěřinou.A to není o tom, že to někde střelím, nebo chytím na prut.Není to ani kuře ze dvorka, které vyroste za 4 kg krmení.Okolo králíka skáčete 6 měsíců.Někdo od jara do podzimu.No jsou i takoví, že ho udělají za 120dnů.Tedˇjde o to za kolik a kolik. Když jich uděláte tolik, že ho můžete mít 2x do týdne, tak nemůžete najednou odmítnout a říct už to nechci, mě to nechutná a nebo mě to smrdí.S tím bojujem taky a často.Aby jsme to dobře ochutili, rozmarýn, česnek, houby a další.Tak když mi paštika z toho masa nechutná, tak ji vynechám.Hlavy taky nejíme my, ale slepice.Králičí sádlo taky naschovávám do buchet, ale věřím že když to někdo dobře udělá, tak to nepoznám.Občas děláme z králíka šunku.

Problém králiků je, že vrhy jsou početné, a tak jich naráz dorůstá víc. A jak píšete, jíst králíka 2x týdně dobře nelze, přejí se.   Pokud tedy nejste tak dokonalý kulinář, aby to konzument nepoznal. Odtud obvykle plyne ono zavrhování. 
   Už si to přesně nepamatuji, ale myslím, že do běžné jatečné váhy dorostli dřív než za 6 měsíců

Mám 5 samic, chovám v klecích, porážím v 2,60 kg pak nasazují na sádlo, krmím granulí /králík dostane vše co potřebuje a kolik toho potřebuje, což jinak nedocílíte/.Prodávám za 200 Kč. Potřebuji prodat 5 ks abych mohl koupit granule pro všechny zbývající. Zbytek mohu zbaštit. A zájem je takový, že se někdy na mně nedostane. Do porážkové váhy dorostou za120-130 dnů. Šestiměsíční králík je bd krmený jen vodou, a to ještě někdy, nebo má 7-8 kg, z toho 3 kg sádla. Mimo jiné jsem bývalý zootechnik. To uvádím proto, že by bylo možná vhodné, kdyby případné "odborné" příspěvky byly posuzovány i z tohoto hlediska.

Mimo jiné jsem bývalý zootechnik. To uvádím proto, že by bylo možná vhodné, kdyby případné "odborné" příspěvky byly posuzovány i z tohoto hlediska.

1: Nejsme u komise, nýbrž na diskuzním fóru. Příspěvky tak nejsou nikým posuzovány. Každý píše svůj názor.
2: Lépe je vnímat příspěvky podle kvality obsahu, ne podle bývalé profese autora.
3. Králíky už nepěstuju, dostávám je od kamaráda. Hopkají ve výběhu na dvoře, krmí je tím, co má - senem, trávou, řepou, kukuřicí. Za 120 dní dvě a půl kila nabrat nestihnou, byť nepopírám, že se to jiným režimem dá.
Přijde mi, že chutnají líp než z klece. Možná si to u králíků jen namlouvám, ale v případě kuřat je to jednoznačně poznat.
                                   M.V., v minulém životě králík.

Z králičího masa se dají také dělat různé konzervy do sklenic třeba v kombinaci s vepřivým masem. Maso můžeme použít syrové, vařené nebo i pečené, zalijeme vývarem nebo alespoň slanou vodou a sterilizujeme. Výrobek si můžete ochutit podle sebe. Dá se jíst studené třeba na chleba nebo jako maso ve vlastní šťávě.

Ještě dodatek... napište jak zavařujete krýlíka vy.

Když zabijete prase, máte hromadu masa, které se nedá sníst a je třeba ho nějak zakonzervovat. Kouzlo chovu králíků spočívá v tom, že můžete zabít a sníst jen 1-2 kila a další až za týden, což u prasete jaksi nejde. 
   Tedy nejlepší způsob, jak zavařit králíka je nezavařovat.